📰 Zlato neposlouchá staré poučky. Co se změnilo?

Vysoké výnosy, silnější dolar a drahé peníze mu obvykle nesvědčí. Přesto se drží vysoko. Jaká síla jej tlačí nahoru?

Představte si plachetnici, která pluje proti proudu. Proud zesílí. Čekáte, že zpomalí. Jenže ona drží rychlost. Možná dokonce trochu zrychlí.

A tak vás po chvíli začne zajímat něco jiného: Co ji žene dopředu? Přesně tahle otázka mě zajímá u zlata.

Vysoké úroky mu nesvědčí. Silnější dolar také ne. A přesto se zlato stále drží na cenách, které by ještě před několika lety vypadaly skoro neuvěřitelně. Neznamená to, že staré poučky přestaly platit. Možná jen přestaly vysvětlovat všechno.

Vyšší úroky tlačí proti zlatu

Zlato žádný úrok nevyplácí. Když můžete mít bezpečný státní dluhopis, který nese zajímavý výnos, má proti zlatu jednu docela zřejmou výhodu. Dostáváte zaplaceno za to, že ho držíte. U zlata ne.

Proto vysoké úroky zlatu obvykle nesvědčí. A platí to pořád. Když trhy začnou očekávat, že sazby zůstanou vysoko déle, umí zlato velmi rychle ukázat, že tenhle vzkaz pochopilo. Takže žádná magie. Zlato vysoké úroky pořád cítí.

Jenže mě na tom zajímá ještě něco jiného. Co se stane potom? Jak hluboko cena klesne? Jak dlouho tam zůstane? A kdo začne nakupovat?

Zlato od lednového rekordu výrazně ustoupilo, ale pořád se pohybuje na úrovních, které jsou z dlouhodobého pohledu mimořádně vysoké. Takže silný proud v protisměru funguje. Jen zřejmě není jedinou silou na trhu.

A pak je tu dolar

Se zlatem má zajímavý vztah. Zlato se obchoduje především v dolarech. Když dolar posílí, zlato bývá pro kupující v jiných měnách dražší. Proto silnější dolar zlatu většinou příliš nepomáhá.

Většinou.

A právě slovo „většinou“ mám v investování docela rád. Chrání člověka před představou, že svět funguje podle pár šipek nakreslených na tabuli.

Dnes tedy máme dvě věci, které zlatu příliš nepřejí: drahé peníze a silnější dolar. Přesto zlato zůstává vysoko. Něco ten tlak zkrátka vyvažuje. A jednoho významného kupce známe docela dobře.

Centrální banky pořád nakupují

O nákupech centrálních bank jsem už psal. A právě tady začíná být příběh zajímavý. Ve druhém čtvrtletí letošního roku nakoupily centrální banky a další oficiální instituce čistých 289 tun zlata. To je o 62 % více než ve stejném období před rokem.

Je fér dodat, že první pololetí jako celek nebylo tak silné jako několik předchozích let. Nákupy tedy nejdou každý kvartál jen jedním směrem. Ale zájem nezmizel.

World Gold Council uvádí, že 89 % dotázaných centrálních bank očekává další růst světových zlatých rezerv. A téměř polovina počítá s růstem vlastních zásob. To už stojí za pozornost.

Centrální banky přitom nekupují zlato proto, že by chtěly za půl roku vydělat deset procent. Uvažují jinak. Řeší bezpečnost rezerv, měny, geopolitiku a také otázku, kolik majetku chtějí držet v něčem, co není závazkem jiné země nebo banky.

Jsou tedy odpovědí na naši otázku? Částečně určitě. Ale celý případ bych tím neuzavíral. Na finančních trzích nebývá jen jeden pachatel.

Ani válka neznamená automaticky dražší zlato

Další stará poučka říká: Když přijde válka nebo velká nejistota, lidé kupují zlato. Dává to smysl. Jenže skutečný svět bývá trochu složitější. Nečte investiční příručky.

Konflikt může zvýšit zájem o zlato jako o bezpečné aktivum. Současně ale může zdražit ropu a energie. Dražší energie mohou znovu zvýšit inflaci. A vyšší inflace může znamenat vyšší úroky na delší dobu. Což zlatu naopak škodí. Jedna událost tak může zlatu zároveň pomáhat i škodit.

Právě to dnes dobře vidíme na Blízkém východě. Napětí kolem energetických tras zůstává vysoké a provoz přes Hormuz je proti normálu výrazně omezený. Trh se ale zároveň snaží hledat jiné cesty a dodávky nahrazovat.

A tady je podle mě zajímavá jedna jednoduchá věc: Cena neukazuje jen velikost problému. Ukazuje také, jak dobře se s ním trh dokáže vypořádat. To platí pro ropu. A myslím, že stojí za to podobně přemýšlet i o zlatě.

Co tedy zlato drží tak vysoko?

Jednu jednoduchou odpověď nemám. A jakmile někdo tvrdí, že zná jedinou správnou odpověď, začínám být opatrný.

Centrální banky jsou zřejmě jen částí příběhu. Vedle nich nakupují investoři a fondy. Svoji roli hraje nejistota ve světě i snaha nespoléhat jen na dolar a státní dluhopisy. Možná tedy nejde o jednu velkou sílu. Možná se jich jen sešlo několik. A dohromady dokážou část tlaku vysokých sazeb a silnějšího dolaru vyvážit.

Vraťme se k plachetnici. Proud proti ní pořád teče. A občas ji skutečně zpomalí. Jenže ona pořád pluje.

Proto mě dnes u zlata nezajímá jen jeho cena. Mnohem zajímavější mi připadá otázka: Co ho drží tak vysoko i v prostředí, které mu podle starých pouček příliš nepřeje? Odpověď ještě úplně neznáme. Ale právě proto má smysl ji hledat.

A co z toho plyne pro investora?

U zlata podle mě není nejdůležitější trefit, co udělá jeho cena příští měsíc. Důležitější je vědět, proč ho vlastně chcete držet.

Jako krátkodobou spekulaci? Nebo jako část majetku, která má vedle akcií, nemovitostí, hotovosti a dalších investic plnit jinou roli?

Právě na tom stojí i můj pohled na investiční zlato. Ne na představě, že jeho cena musí neustále růst. Ale na tom, že v dlouhodobém majetku může mít své místo právě proto, že se nechová vždy stejně jako ostatní aktiva.

Na JustGold proto neřešíme jen otázku: „Kolik bude stát zlato?“ Stejně důležitá je podle mě otázka: „Jakou roli má zlato plnit právě ve vašem majetku?“

Chcete se podívat, jak může zlato zapadnout do vašeho majetku? Zlato nemusí být jen sázka na růst ceny. Může být jednou z částí, které dávají majetku bezpečnou strukturu.
Podívejte se, jak lze do světa investičního zlata vstoupit.

Zdroje:

• World Gold Council: Gold Demand Trends Q2 2026 – Central Banks

• Reuters, 22. 9. 2026: Gold eases as traders cement bets for higher-for-longer interest rates

• Reuters, 22. 9. 2026: Hormuz vessel traffic falls to two